Návštěva opraveného Isidora jako PF 2018

/assets/images/placeholder.png

Výlety k památkám, které Nadace Občanského fóra pomohla opravit, jsou oblíbené nejen mezi jejími zástupci, ale i mezi spřátelenými dušemi NOF. Příběh jednoho putování na takové místo nám přišel do kanceláře jako "PF 2018".

O toto netradiční "PF" se s vámi rádi dělíme zde...

Od Isidora k vidlím – Z Lichnova do Lichnova

Letošní v pořadí již sedmou vánoční expudici iniciovalo mé silné puzení spojit Lichnov s Lichnovem, a tím v Lichnově u Štramberku symbolicky vložit muzejní vidle z Lichnova u Bruntálu do rukou restaurované sochy svatého Isidora z Madridu, patrona rolníků (nezaměňovat se sv. Isidorem ze Sevilly, jenž je dnes díky svému dílu Etymologiae označován za patrona internetu; oba světce zavrženíhodným způsobem zaměňují např. na informační desce u sochy u Haloun). 

Viděli jsme mnoho zajímavého, dopady minulosti, implikaci budoucnosti. Celou cestu jsme procházeli rozsáhlými oblastmi zničených lesů, vývraty odhalovaly kořenové systémy nepoměrně malé vůči urostlým kmenům s mocnými větvemi. Nepoměr způsobuje zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší, která podporuje růst nadzemní části, ale kořenovému systému vůbec nesvědčí. Říjnový orkán Herwart (který jsme prospali ve stanu nedaleko Neratova) vyvrátil tisíce stromů snad jen proto, aby právě tenhle nepoměr zviditelnil. Navíc se lidé snaží zlikvidovat polomy pomocí těžké techniky, ignorujíce přírodní síly a řád. Rozježděné paseky a lesní i polní cesty spouštějí erozi a otevírají další katastrofické scénáře. 

Nejlépe se všude dařilo ochmetu. Tohle „jmelí“ listnatých stromů udržovalo živou zeleň v krajině, jeho kulaté srostlice obalovaly větve i celé koruny stromů, často zvýrazňujíce horizont: snad jako důkaz, že parazitům se „prostě vždycky dobře daří.“ Je ale vždycky důležité poznat, kdo opravdu parazituje.

Radostí cesty byli lichnovští muži: pan farář Roman Macura v Lichnově u Štramberku, který inicioval opravu Isidora, jehož hlava byla dávno oddělena od těla a ani mapa ho už neuváděla. Díky faráři a jeho aktivismu vzniklo místo přehlížející celý kraj. Také nadšený zakladatel světově unikátního muzea vidlí Jan Gemela v Lichnově u Bruntálu je bezesporu oporou celé komunity lidí, které těší život a nejsou líní.  Vidlologii nebere na lehkou váhu a po návštěvě jeho webu www.muzeumvidli.cz#####re...##### se jistě každý pojede do Lichnova podívat. My jsme naopak rozveselili vánoce v chalupě, kde jsme prosili o vodu: Marťani by tuhle rodinu nepřekvapili víc než my. Tak nám k vodě dali i štamprli slivovice, jen se divili, že nechceme i do druhé nohy. 

Celá cesta byla rozdělena na dvě části:

V první části cesty, tedy na Valašsku a Lašsku, nešly ani jedny věžní hodiny správně, i na různých stranách jednotlivých věží ukazovaly každé vlastní –špatný- čas. V jedné z obcí dokonce obě ručičky visely schváceně dolů. Pak jsme přešli hřeben a v Nízkém Jeseníku všechny hodiny ukázněně šlapaly spolu s námi. 

Kde nešly hodiny, tam se snažili Vietnamci v malých i větších obchůdcích a u cest byly mariánské sochy. Tam, kde hodiny šly, byly u cest kříže a my jsme museli –bez Vietnamců- jíst ze zásob.

I zvířata ne/byla: první den jsme na hřebeni Velkého Javorníku viděli jen pár srnčích stop (a možná jedny rysí), ale jinak jen tipličky na bílém sněhu. Další dva dny na nás koukalo jen pár daňků z obory. Na typická kaliště divokých prasat jsme narazili až poslední den, kdy jsme však bonusově zahlédli i jelena se čtyřmi laněmi a několik srn. 

Celý kraj dokládá náboženské založení svých obyvatel: kapličky a kostelíky v každé větší obci nepřekvapí, ale Domy Království Svědků Jehovových, Diakonie a Charity, evangelické sbory, a modlitebny Adventistů sedmého dne mě upozornily na mé církevní neznalosti. I hřbitovy mají mnohde oddělené. Jak spolu asi vycházejí jejich děti ve škole?

Najít skvělé místo na stan nebyl problém, ale spaní ano: tma padla po čtvrté hodině a rozednívalo se až po sedmé. Dospávali jsme všechny svoje nedospánky, ale třetí a čtvrtou noc už to nešlo, navíc vítr rámusil v korunách stromů… Takové to byly knížecí starosti: Jak prospat 13 hodin?

Spojování Lichnovů trvalo pět dní, vybrali jsme trasu Valašské Meziříčí – Frenštát pod Radhoštěm – Lichnov – Štramberk – Nový Jičín - Odry – Vítkov – Litultovice – Lichnov – Bruntál = 158km. Naše cesta je dokladem toho, že se nám daří dobře a o děti není třeba se více starat. Dobrý, ne?!

HelenaV.

Podpořili nás

Conseq Investment Management, Zuzana a Robert Mistríkovi, LUCERNA – BARRANDOV, spol. s r.o., Velvyslanectví USA v Praze, První dobrá s r.o., Eva Adámková, Hana Cestrová , Hana Belátková, Leona Kalvodová, Liduška Rejmanová, Alexandr Hudeček, Jan Charvát, Jiří Vejvoda